Počaply
Počaply
Počaply, dříve též Počáply, Podčáply, či lidově Počáple, leží v bezprostřední blízkosti soutoku Labe s Loučnou. Poloha v blízkosti řek byla důvodem osídlování území dnešních Počapel již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy v obci z mladší doby kamenné, z doby bronzové a pozůstatky sídliště z doby laténské a římské. V době před husitskými válkami patřily dvory v Počaplech k panství sezemického kláštera cisterciáček. Dnes patří Počaply k Římskokatolické farnosti Sezemice. V minulosti tu podobně jako ve Velkých Kolodějích stávala tvrz a jeden z jejích majitelů zeman Bohuněk z Počápel podepsal v roce 1415 pověstný protest proti upálení mistra Jana Husa. Ve starých dobách sestávaly Počaply ze dvorů, odtud i název na starých mapách Počáply-Dvory. Urbář panství pardubického a kunětickohorského, sepsaný po roce 1494, uvádí v Počaplech tři dvory: Drahorádovský, Vachovský a Arklébovský, který byl sídlem erbovní rodiny Arklébů z Počápel. V době před třicetiletou válkou náležely Počaply k rychtě sezemské. Během třicetileté války byly všechny tři grunty v Počaplech vypáleny. Asi v letech 1780–1800 byl dvůr v Počaplech rozdělen, čímž vznikla na jeho popluží osada Chalupy, dnes část Počapel, Počapelské Chalupy, ležící při silnici ze Sezemic do Pardubic. U Počapel na řece Loučné byl za panství Pernštejnů vybudován v roce 1495 splav a zahájena stavba kanálu Halda, který je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou. Řeka Loučná vedla svou vodu kanálem Haldou v blízkosti Labe na panské mlýny do Pardubic. Kanál, tehdy také nazývaný „Sezemská strúha“, byl dokončen v roce 1501. V roce 1746 byl na místě starého Počapelského splavu vybudován vyšší ležatý splav nový. V roce 1895 byl, díky „Vodnímu družstvu pro úpravu řek Loučné a potoka Lodrantky v Dašicích“, na místě dřevěného jezu vystavěn jez železný. V letech 1996–1998 byl přestavěn na vakový jez s malou vodní elektrárnou o dvou Kaplanových turbínách s maximálním výkonem 64 kW. Z pamětihodností lze připomenout kovový kříž s ukřižovaným Ježíšem na kamenném podstavci z roku 1900 na pomezí Sezemic a Počapel a zděnou kapličku s dřevěnou soškou sv. Jana Nepomuckého, která (ač šikmá) tu stála spolu se zvoničkou od dávných dob až do roku 2018. V tomto roce byla kaplička zbourána a znovu přestavěna.
Počaply byly od nepaměti přiškoleny k sezemické obecné škole a od roku 1920 i k nově založené měšťanské škole v Sezemicích. V roce 1869 byly Počaply a Počapelské Chalupy přiděleny k nově zřízenému poštovnímu úřadu v Sezemicích, když do té doby patřily do doručovatelského obvodu pardubického poštovního úřadu. Při vzniku Československé republiky v roce 1918 byly Počaply součástí Sezemic. Od roku 1919 byly samostatnou obcí do počátku sedmdesátých let, kdy se opět staly součástí Sezemic. Žije zde dvě stě dvacet obyvatel.
Text a foto Miroslav Balcar, 2019