Velké Koloděje

Velké Koloděje

Velké Koloděje leží na březích řeky Loučné. O pravěkém osídlení lokality Velkých Koloděj svědčí archeologické nálezy z doby bronzové, mezi nimiž zaujímá významné místo poklad bronzových hřiven. Jméno obce pochází ze staročeského slova koloděj, tj. kolář. První písemná zmínka o Velkých Kolodějích pochází již z roku 1167. Patřily k premonstrátskému klášteru v Litomyšli, který je dostal od Gertrudy Babenberské, první manželky českého krále Vladislava I. Část Velkých Koloděj na levém břehu Loučné, Malé Koloděje, někdy zvané Malá Strana, povstaly podle pověsti z polí patřících sezemickému klášteru, které po jeho zrušení zakoupili tři rolníci a vystavěli zde svá obydlí. Ke konci 14. století byly Koloděje sídlem pánů z Koloděj. Zemané Mikuláš a Jan z Koloděj podepsali v roce 1415 protest proti upálení mistra Jana Husa. V době před husitskými válkami a ještě v roce 1420 patřily do majetku cisterciáckého kláštera v Sezemicích.

V roce 1851 byly přifařeny k sezemické farnosti (do té doby patřily k dašické). I dnes patří Velké Koloděje k Římskokatolické farnosti Sezemice. V roce 1869 byly Velké Koloděje přiděleny k nově zřízenému poštovnímu úřadu v Sezemicích a v roce 1920 byla obec přiškolena k nově otevřené měšťanské škole v Sezemicích. Od 1. května 1976 jsou Velké Koloděje částí Sezemic a žije zde sto osmdesát obyvatel.

Text a foto Miroslav Balcar, 2019