Lukovna

Lukovna

Lukovna leží na levém břehu Labe v místě, kde řeka mění svůj tok ze směru jižního na západní. Patří k nejstarším obcím na Pardubicku. Na území dnešní Lukovny byla nalezena rozsáhlá pohanská sídliště a pohřebiště pocházející z doby lidu popelnicových polí. Významným nálezem je zejména dobře zachovalá velká hliněná zásobnice (výška 71 cm a největší průměr 100 cm) nalezená v roce 1933 při těžbě písku „Ve válcích“ poblíž Labe na hranici katastru Sezemic a Lukovny. Nádoba sloužila jako zásobnice potravy nebo cenných surovin a ve své době bývala zakopána až po hrdlo v zemi uprostřed obydlí. Před husitskými válkami a ještě v roce 1420 patřila Lukovna k panství sezemického cisterciáckého kláštera. V současnosti patří k Římskokatolické farnosti Sezemice. Od nepaměti byla přiškolena k sezemické obecné škole a v roce 1920 i k nově vzniklé měšťanské škole v Sezemicích. V roce 1869 byla Lukovna přidělena k nově zřízenému poštovnímu úřadu v Sezemicích. Pozoruhodností Lukovny byly studny s minerálními prameny obsahujícími značné množství hořčíku a jódu objevené v 19. století. Antonín Holub, majitel usedlosti, na jehož dvoře byly prameny objeveny, zde založil v polovině 19. století lázně. Po jeho smrti byly z kabin lázní upraveny stáje a pramen byl zasypán.

V Lukovně má své zázemí s klubovnou a loděnicí kanoistický klub Prosport Sezemice. Z pamětihodností lze připomenout mohutný historický dřevěný kříž na okraji obce a kamenný kříž s Ježíšem a v nice s Pannou Marií, zbudovaný v roce 1883.

Od. 1. května 1976 je Lukovna částí Sezemic a žije zde necelých sedm desítek obyvatel.

Text a foto Miroslav Balcar, 2019